Hobby blog

kutilovy záliby…

Početní členění vojenských jednotek

Od prvního přečtení knihy Černí baroni, mě zajímalo, kolik vojáků obsahuje třeba rota nebo četa apod. Tak jsem trochu zapátral a zjistil, že to není tak jednoduché, jak by si nezasvěcený člověk mohl myslet. V článku zjistíte proč…

Vojenské jednotky seřazené podle velikosti jsou takto (od nejmenší):

  • družstvo
  • četa
  • rota (dříve kompanie)
  • prapor (dřívě batalion)
  • pluk (dříve regiment)
  • brigáda
  • divize
  • armádní sbor
  • polní armáda
  • skupina armád, front

Velikosti vojenských jednotek se liší podle druhu zbraní (třeba tankisté bývají 3 či 4 a tvoří tedy jedno družstvo), nebo státu či doby (rozlišujeme velikost vojenských jednotek v době míru a během válečného konfliktu).

V době míru se víceméně dodržuje pravidlo 3. Tedy 3 družstva tvoří četu, 3 čety tvoří roku atd.

Družstvo

Velitelem družstva je poddůstojník (desátník, četař). Družstvo má přibližně 12 vojáků. Ale počet vojáků závisí na státu a době (válečná-mimoválečná). Takže početní stav družstva může být od 3 do 20 vojáků.

Četa

Četa je vojenská jednotka, která se skládá z několika družstev. Velitelem čety bývá zpravidla nižší důstojník – poručík. Početní stav čety je přibližně 40 vojáků. Ale opět podle státu a doby se stav čety pohybuje od 30 do 80 vojáků.

Rota

Rota – staré označení je kompanie (kumpanie) je vojenský útvar složený ze 3 – 5 čet. Tvoří ji 75 až 200 vojáků. Stav a složení se ale může lišit podle státu, doby, typu jednotky a struktury celé armády. Velitelem roty bývá nadporučík nebo kapitán. Roty se seskupují do praporů nebo pluků.

Prapor

Prapor – dle starého označení batalion je vojenský útvar, jejíž početní stav tvoří od 300 do 1500 vojáků. Prapory jsou obvykle členěny na roty a sdružují se do pluků, brigád nebo rovnou do divizí. Velitelem bývá nejčastěji major nebo podplukovník, čas od času i plukovník.

Pluk

Pluk – dříve označován jako regiment, je vojenský útvar, jenž už tvoří základní taktický celek. Pluk už má pevnou organizaci a obvykle se skládá z velitelství, z dvou až čtyř bojových praporů (zpravidla se jedná o jeden typ zbraně) a dalších podpůrných a zabezpečovacích jednotek (zásobovači, zdravotníci atd.). Velitelem pluku bývá plukovník. Počet vojáků v dobách míru je od několika stovek do 3000. V dobách války bývají počty mnohonásobně vyšší.

Brigáda

Brigáda je jednotka menší než divize ale větší než pluk. Dle závislosti na státu a době její velikost kolísá mezi 2 až 5 pluky či prapory. Někdy bývá součástí dalších struktur, kdy např. 2 brigády tvoří divizy. Hodně často ale bývá vytvářena jako zvláštní jednotka, která buď funguje samostatně (bez navázání na vyšší struktury) nebo je vyzbrojena speciálním druhem výzbroje a bývá tak přidělena jako doplněk k běžným divizím. Brigádě většinou velí brigádní generál.

Divize

Divize je vojenská jednotka, jež má asi 20 tisíc vojáků. Většinou se dělí na několik pluků a brigád a naopak několik divizí tvoří armádní sbor. Divize je největší jednotka běžné armády, která jako celek provádí vojenské operace. Nejčastěji je divize používána u pěchoty. U tanků či jiných zbraní už méně často. Jednotlivé divize jsou značeny číslovkou (indickými číslicemi). Velitelem je většinou generálmajor.

Armádní sbor

Armádní sbor je větší vojenská jednotka, kterou tvoří dvě či více divizí. Armádnímu sboru obvykle velí generálporučík. Armádní sbory se spojují v armády. Sbory jsou značeny římskými číslicemi. V českém pojetí je armádní sbor jednotkou, kterou tvoří pěší divize.

Polní armáda

Polní armáda je organizovaný ozbrojený sbor. V českém a slovenském prostředí slovo armáda označuje pozemní vojska. Armáda se skládá obvykle z velitelství, několika armádních sborů nebo divizí. Ale i menších jednotek, které jsou přímo podřízené velitelství armády.

Armáda může být buď polní – tedy vševojsková. Ta se skládá ze všech druhů zbraní. Nebo může být specializovaná – např. tanková, letecká apod. Početnost armády závisí na složení a také na tradicích státu a době. Obvykle je to ale několik tisíc vojáků. Nadřízenou jednotkou je skupina armád. Polní armádě většinou velí armádní generál.

Skupina armád

Skupina armád je druh vojenské formace skládající se z několika polních armád a také i z menších samostatných přímo podřízených jednotek. Skupina armád může být složena i z armád více států. Jedná se o největší jednotku na jednom válčišti (jen občas zde operuje více skupin armád jedné strany). Velení skupiny armád představuje kolektivní sbor generálů případně vrchních velitelů.

Front

Front je ruské (sovětské) označení pro skupinu armád. Tedy jednalo se o skupinu polních armád a menších samostatných jednotek. Početnost frontu (i skupiny armád) dosahuje několika set tisíc až milion vojáků. Fronty byly vytvářeny pouze za války. Velení míval maršál (u skupiny armád to je sbor generálů).

 

Jak jsem uvedl, početní členění se liší podle druhu zbraní, státu a doby, ve které se armáda nachází. Ale jako základní přehled, hlavně jednotlivých jednotek, může článek postačit…

 

Zdroje…

Michell